Nejstaršímu šumavskému stromu je přes půl tisíciletí
Šumava - Nejstarší šumavský strom najdete v Boubínském pralese.
Podle průzkumu, který trval sedm let a jehož výsledky se nyní vyhodnocují, mu je 513 let. Přesto má v průměru jen 67 centimetrů. Průměrné stáří stromů v šumavském národním parku je 98 let.
„Ekologové prováděli monitoring věkové struktury lesa na kalamitních holinách a na pařezech po úmyslných těžbách na celé Šumavě v období od 24. 7. 2003 do 31. 7. 2010. Skutečný věk stromů odečítali na 840 místech a na téměř deseti tisících pařezech. Odhadovaný minimální věk byl spočten na základě průměrné šířky letokruhů daného pařezu a místa byla vybírána pokud možno uvnitř kompaktních a stejnorodých porostních skupin, aby ekologové vyloučili vliv okrajového efektu a prosvětlení,“ uvedla Jana Zvettlerová ze šumavského národního parku.
Potomci pralesů
Doplnila, že ekologové zjistili, že jsou na Šumavě stále potomci původních lesů či pralesů - plných 12 % pařezů patří stromům, jejichž věk překročil 150 let. Další cca 2 % stromů starších 200 let nejsou při skutečném množství asi 40 milionů vzrostlých stromů rostoucích na Šumavě také zanedbatelným číslem. „Tyto stromy nerostou jen v přírodních lesích, rezervacích a I. zónách, ale často i v běžných hospodářských lesích,“ upřesnila ekoložka NP Šumava Pavla Čížková.
Velké rozdíly
Vzhledově šumavské lesy vypadají stejnověké, ale průzkum odhalil, že převažují lesy různověké – ve 29 % lesů jsou stromy, kde rozdíl mezi nejmladším a nejstarším stromem je více než 80 let.
„Obecně platí, že čím je strom větší, tím je i starší. Na mnoha místech Šumavy je to však jinak. Existují totiž místa, ve kterých menší smrky z podrostu jsou stejně staré nebo starší než velké smrky z nadrostu,“ informovala Zvettlerová. Extrémem byl strom starý 280 let, jehož pařez měl průměr 30 cm, a nejstarší 513 let starý strom z Boubínského pralesa s tloušťkou pouze 67 cm.
Milan Kilián
