Noc hrůzy a zkázy.
(Výpis z Horažďovických obzorů ze srpna r. 1925)
Letošní měsíc srpen velmi špatným písmem zapsal se do stoletého kalendáře. Byl to měsíc ustavičných silných povětrnostních poruch, které působily velmi zhoubně v oblasti skoro celé Evropy. Bohužel, nebyla jich ušetřena ani milá naše republika, kde naděláno škod, jdoucích do mnoha milionů, což nelze ani přesně, vzhledem k rozlehlosti postižených krajů, zjistiti. Počátkem měsíce zuřily zhoubné bouře hlavně na Slovensku, od 10. srpna začalo dílo zkázy v oblasti Čech a Moravy.
K povětrnostním poruchám přidružilo se trvale deštivé počasí, které dílo zkázy dovršilo. Velmi nadějná letošní úroda proměnila se v hromady černé prohnile slamy, obilí z velké části bylo krupobitím vytlučeno, z části jako přezrálé za ustavičných dešťů a větru vypadalo a vzrostlo. Smutné jsou vyhlídky zvláště našich drobných zemědělců, kteří odkázaní jsou na výnos svých skrovných nebo najatých pozemků. Jísti se chce po cely rok, nájemné nutno zaplatiti také, ostatní potřeby životní nelze odložiti a případný odpis daní situaci jistě nezachrání, zvláště když velmi značně poškozeny byly hlavně komunikace obecni a okresní, které nutno přece jen z největší části pomoci přirážek obecních a okresních opravovati a znovuzřizovati.
Noc z 11. na 12. srpna zůstane v černé paměti skoro celého našeho okresu. Ve dnech 10. a 11. srpna panovalo nesnesitelné vedro a bylo skoro samozřejmo, že bez bouře počasí se nezmění. Již s večerem dne 11. srpna počal se cely obzor haliti do spousty mlh a po západu slunce počalo se na všech stranách zlověstně blýskati. Každou čtvrthodinou mraků i blesků přibývalo, takže za nastalé tmy zdála se obloha čím dále tím vice býti v jednom plameni a jas blesků příšerně osvětloval se všech stran vystupující mraky, které nevěstily nic dobrého.
Po půl desáté začaly padati mocné krůpěje dešťové, za úplného klidu, takže zdálo se, že vydatným deštěm příroda své rozmary vyrovná. Leč po desáté hodině jako by se mraky, z různých stran vystupující, nad okresem našim srazily, za ohlušujícího rachotu hromu a příšerného blýskaní strhl se prudký vítr a již spousty vod hrnuly se s oblak k zemi, aby braly ssebou vše, co jim do cesty přišlo. Cesty, strouhy, brázdy na svazích polí proměnily se ve chvíli v dravé potoky, které sbíraly po polích rozprostřené obilné hrstě i celé panáky, čímž nebezpečí jen se zvětšovalo. Kanály, můstky i celé ulice ucpávány přineseným obilím, hlínou a kamením a tak voda hledala si cesty ulicemi, průjezdy, dveřmi, drala se do níže položených bytů, stájí, kůlen, dílen a stodol, aby ničila i to, co ukryto bylo již pod střechou. I dobře uzavřenými okny dostávala se voda do bytu, každou sebemenší skulinou, kterou vichřice našla, hrnula se voda na pudy, promáčela stropy, ničila, co se jí zničiti dalo. Dvorky, níže položená pole, zdmi ohrazená místa měnila se v rybníky, v nichž vody rychle přibývalo. Teprve po jedenácté hodině dílo zkázy ochabovalo. Neochabovala ovšem voda, která naopak hrnula se ze všech stran a nebezpečí jen zvyšovala.
Ve tmě noční nebylo lze zkázy přehlédnouti. Teprve jitro ukázalo, co dovede ta dobrá živitelka člověka, příroda, popustí-li uzdu svým živlům. Abychom podali aspoň ukázky o řádění rozbouřených živlů, necháváme mluviti jednotlivé dopisovatele našeho listu:
Zářečí.
Zažili jsme noc hrůzy. Postiženo bylo tentokráte hlavně stavení u Pečánků a jeho nájemníci. Voda, přihrnuvší se s polí a ze strhaného rybníčku u Chrástu, splaveným obilím ucpala značně zanesený kanál pod erární silnicí, vyhrnula se přes silnici, vraty dostala se do domku a zahrady p. Kundráta, opřela se o hradební zeď' a sesula tuto do uličky vedoucí k Pečánkům. Tím postavena v uličce nova překážka valícímu se proudu, který narážel na silnou ohradní zeď' Pečánkovy zahrady. Ani tato neodolala nárazům stoupající vody, zřítila se a již hrnula se přes celou zahradu k mlýnské stoce, berouc ssebou vše, co ji stálo v cestě, ani vzrostlé stromy nevyjímajíc. Veliké kameny z hradební zdi rozneseny po celé zahradě. Boží dopuštění bylo v přízemních bytech, v nichž bydli Jos. Burda, zemědělec a V. Volf, strojník. Jich byty zatopeny vodou tak, že voda okny hrnula se ven, nábytek, šatstvo, prádlo, slamníky, peřiny, vše plavalo pohromadě ve světnicích, drobnější věci, jako obuv, potraviny aj., odnášela voda ze světnic, ze dvora odplaveno dříví, dřevené nádobí, hospodářské náčiní, zkrátka vše, co voda vzíti mohla. Jen zotvíráním přízemních dveří, vrat, uvolněno vodě tak, že dům sám vyvzdoroval návalům vod. 0 velikosti katastrofy svědčí zjištěná výše škod na domácím zařízení, které činí u p. Volfa přes 7.500 Kč, u p. Burdy na 6.500 Kč. Ještě druhého dne ráno panská zahrada zaplavena byla vystouplou vodou tak, že z vyvalených vrat této zahrady hrnul se mohutný proud vody do řeky proti zahradě p. Brejchy. Plovárna na Lipkách, loďky, vše bylo vodou utrháno, zahrady p. Kandra, v níž byla cela úroda jeho práce, a p. Skály byly úplně pod vodou. Stromy a keře podél řeky byly dravým živlem lámány a vytrhávány, vše možné nářadí bylo lze spatřiti ve špinavých vlnách jindy tak čiré naší Otavy.
Velký Bor
11. srpna v noci po 10. hod. spustil se obrovský liják, vlastně průtrž mračen. Obloha více jak hodinu byla jako v ohni. Blesk stíhal blesk. Proudy vody, které hrnuly se po lukách, hučely jako vodopády, vykonaly dílo zhouby. V nížinách valila se voda dravým proudem vysoko nad silnicemi. Kde včera utěšené lány, dnes balvany a štěrk. Katastrofa dovršena byla protrháním hrází téměř všech rybníků. Rybník Hluboký protržen byl na dvou místech a louky pod ním zaneseny byly balvany, štěrkem a piskem vice jak 500 kroku daleko. Mohutný proud z něho nemohl projiti pod mostem k Lažanům, valil se 1 m vysoko nad ním. Polovina mostu stržena a na druhé straně násep v délce 60 m i s velkými stromy odnesen na louku pod ním, takže cela louka zanesena kamením, piskem a bahnem až k mostu u Pazderny, kde voda způsobila 2 veliké propasti. Zde narazila opět na most, a ač mel 2 otvory, které nikterak nestačily, převalila se přes most a v šířce 8 m jej prorazila a odnesla po lukách níže položených. K těmto proudům přidružila se voda ze strhaného rybníka »U Baráku« a všecky tyto proudy narazily na most ke Svéradicům, který protrhly v šířce 10 m. Louky pod ním položené jsou zaneseny daleko široko balvany a piskem. Také rybník »Benatka« se strhal a voda několikametrákové balvany odnesla na louky. Jediný rybník »Podkostelák« odolal, že jest mělký a pak hráz upevněná jest starými stromy. Do stavení blíže rybníka vnikla voda do chlévů a příbytků, takže lidé museli utéci. U rybníka pod Lhotou Hor. protržena hráz, takže nově zřízená silnice po hrázi jest úplně zničena. Louky zaneseny kamením a pískem nejen k železniční trati, ale i na druhé straně až k mostu pod zastávkou, který stržen sice nebyl, neboť' voda valila se 1 m vysoko přes most, ale strhala boky silnice v délce 50 m. Pod mostem vyhloubila výmol až 4 m hluboký a 6 m široký. I mnoho stromů jest přelámáno a vyvráceno. Starodávné naší lípě u kapličky ulomeny 2 další ohromné větve. Most do Holkovic byl stržen proudem vody protrženého rybníka »U Baráku«. Majiteli mlýna p. Novákovi uplavaly 4 včelstva a všechno dříví a hospodářské nářadí, uložené v kolně. Voda odnesla vše až do Lhoty Střelohoštické. Mimo tyto škody vznikl mu výdej na znovuzřízení hráze 35.000 Kč. Strhané mosty byly ofotografovány a fotografie uloženy jsou v obecní pamětní knize. Na místo katastrofy vysláno 20. srpna 60 mužů 1. zákopnického pluku v Terezíně pod vedením štáb. kap. Hahna, aby vystavěli pomocné mosty.
S l a t i n a.
Nemohu opomenouti podati truchlivou zprávu, jak byla obec naše krutě postižena. 11. srpna t. r. po 10. hod. več. prožila obec naše hroznou živelní katastrofu. Od jihu a severozápadu přihnaly se husté mraky se strašnou bouří a větrem. Mraky chrlily tolik vody, že v krátkosti podobala se víska naše rozvodněnému jezeru, což trvalo až do 1 hodiny po půlnoci. Voda vnikla do příbytku (pisateli také), stájí a stodol, odplavila mnoho drobného nářadí a ve stodolách svezené zásoby obilí zaplavila. Nejkrutěji postižen je bývalý mlýn čís. 34, zvaný »Kutil«, jehož majitelkou je Anna Pešková. Před 3 roky si obytné budovy s tíží postavila, na ně zůstala přes 40.000 Kč dlužna a již opět stihla ji katastrofa z cele obce největší. Voda vnikla tam do světnic do výše oken, ze stodoly urvala zeď a odplavila veškerou sklizen pravě před tím svezenou tak, že nezůstalo ve stodole úplně ničeho. Mláticí stroj a mlýnek rozbity, nalezeny druhého dne veliký kus cesty od stavení. Okolo obytného stavení vymlela voda, valící se přes hráze rybníka, hluboké rokle tak, že stavení ve zdech velmi značně popraskalo. Zmíněná rodina je hroznou tou katastrofou zničena a ožebračena úplně a bez prostředků pohlíží na zříceniny svého pěkného majetku. Cesty u obce jsou tak vymlety, že některá jest úplně nesjízdná. Rychlá pomoc, hlavně zmíněné rodině i všem ostatním postiženým jest nutná.
Újezd u Chanovic.
Na rychlo oznamuji krátce neštěstí, které obec naši a hlavně našeho spoluobčana p. Josefa Mentla, stihlo. Průtrži mračen v noci 11. srpna nahromadilo se v dolině nad cestou vedoucí od Chanovic do chalup a dále ku vsi, tolik vody, že domky M. Vavříčky a Jana Blahy vysoce se zatápěly, takže i nábytek ve světnicích plaval. Můstek, vedoucí pod cestou, nemohl pojmouti proudy vod, nadržená voda opřela se o cestu, tato pod tlakem vody povolila a již cela zátopa narazila na stavení p. Jos. Mentla. Hořejším sousedům se tím uvolnilo, ale tohoto rázem zničilo. Voda strhla ve chvilce celou kůlnu se vším nářadím, urvala část stodoly a již veškerá úroda, hosp. načiní a stroje, jako: řezačka, mlátička, mlýnek na obilí, vozy, vše unášeno dravým živlem, aby v několika okamžicích ožebračen byl náš soused, který ještě 'před večerem těšil se ze svezené bohaté letošní úrody. Kurník se slepicemi a chlívek s kozou odplaveny a zvířata v nich utopena. Příšerný je věru pohled nyní při denním světle na tu spoustu, kterou průtrž v době necelých dvou hodin způsobila. Zvláště ožebračenému p. Mentlovi bylo by nejvýš třeba poskytnouti okamžité a vydatné pomoci.
Řesanice.
Průtrž mračen z 11. na 12. srpna byla provázena pruhovým krupobitím, takže jen malé částí našeho katastru byly od krup uchráněny. Samota u mlýna pod rybníkem Vel. Širočím byla před úplnou zkázou uchráněna jen tím, že rybník Nový u silnice k Nové Vsi a Široký u Černic byly poloprázdné a zachytily spousty vody. Ale i tak rybník Vel. Širočí měl namále. Mlynář p. Jedlička zachraňoval dobytek svého souseda p. Jana Netušila, čís. 38, níže postaveného, který byl nucen v noci k němu se odstěhovat. V obytném stavení bylo po kolena vše zaplaveno, ve stájích byl dobytek do půl těla ve vodě. I úly včel byly zaplaveny. V cele obci nebylo snad chalupy, aby mlaty nebyly zaplaveny, aby v stájích dobytek nestál vysoko ve vodě. Také v panském dvoře bylo ve stájích po kolena vody. Tak bylo u nás v Řesanicich, které leží na vršku ve výši skoro 600 m. Vidno z toho, jaké spousty vod zde během 2 hodin spadly. Jak mohlo býti těm, kteří leží v údolích, u rybníků a potoků? Jistě velmi zle! S polí odnesena ornice, louky zaneseny jsou kamením, cesty skoro nesjízdné, na silnici jen štěrk, místy i ten odplaven a viděti až štět. Žita a pšenice poškozeny nejméně na polovic, oves a ječmen ze tří čtvrtin směrem k Nedřevu i vice. Co nezničila průtrž, dodělává trvale deštivé počasí. Z úrody, která slibovala býti prvotřídní, zbyly jen trosky.
Babín.
Není u nás pamětníka, který by zažil chvíle, které prožila naše obec v noci dne 11. srpna. Neregulovaný potok a louky vedoucí od V. Boru z jedné a od Svéradic z druhé strany dosti často působí nám značných škod, ale to, co způsobila průtrž mračen v uvedenou noc, lze jen těžko tomu, kdo to neviděl, vypověděti. Proudy vod, vychrlené zkázonosnými mraky a ještě rozmnožené strhanými rybníky, seběhly se v potoce obci naší protékajícím, aby za krátko draly se do světnic, chlévů, stodol a ničily vše, co jen voda zničiti dovede. Přirozeně, že nejtíže postižen byl mlynář p. V. Doubek, neboť jeho mlýnec stál první rozbouřeným živlům v cestě. Vše, co nestálo na pevných základech zděných, voda odnesla. Dobytku ve stáji bylo viděti z vody jen hlavy (jeden kus se utopil), husy, drůbež, kachny, nářadí, stroje, dříví, hnůj, vše unášel dravý živel, aby tím most ve vsi ucpával a tím jen nebezpečí zvyšoval. Dovedete si představiti chvíle hrůzy, když obyvatele chalup při potoce ležících, probuzeni bouří lezli s postelí přímo do vody, která již vnikala do jejich příbytku, umáčeni nebyli sto připraviti světlo, aby shlédnouti mohli, co se děje. Ještě druhého dne ráno voda rozlévala se po lukách táhnoucích se podél potoka Březového, které podobaly se obrovskému jezeru. Nově postavená silnice od měst. lesu ke Komušínu a Mečichovu byla na třech místech úplně stržena a materiál i mohutné cementové patníky rozneseny daleko po lukách. Spoustě vod neodolal ani starý kamenný most pod městskými lesy u sv. Jana, po němž vede silnice ke Hlupínu. Snad cela století stál tu (po něm vedla známá jesuitská silnice ze Střel. Hoštic přes Komušín ku Praze) a vzdoroval hrdě zlobám přírody, až nyní, ač při stavbě silnice hlupínské nově byl opraven, neodolal a jeho mohutné kamenné kvádry rozneseny jsou daleko po lukách pod ním ležících. Ještě druhého dne ráno bylo lze na spoustě vod spatřiti i dojemné obrázky. Psí bouda plave po vodě, na ni uděšeně štěkající psík a v otvoru do boudy stoji kachna, společné nebezpečí činí z nich nejlepší přátele.
Hejná.
Dne 11. srpna 1925 večer snesla se nad naší dědinou bouře s lijákem a krupobitím. Voda v potoce rychle stoupala a zaplavila domky a statky levici v blízkosti břehu (cis. 3, 4, 5, 7,17,18, 27, 29, 30,33, 41, 46, 52, 55, 64, 65, 68, 71, 74, 75). Průtrž mračen a povodeň, která nastala, způsobila mnoho škod: zlomení stébel, vytlučení zrn, rozmetání snopů, strhání cest a můstků. Mimo to vyplavila prudká voda hojně ornici, poškodila brambory, zaplavila pískem, štěrkem a kamením pozemky, způsobila hluboké výmoly v polích a strhala meze. Podobná pohroma stihla naší obec dne 26. května 1923, kdy povodeň byla prudší, ale kratší. To je škody ve dvou letech!
Svéradice.
Zvláštního politování však jistě zaslouží náš dobrý přítel, mlynář p. Chaloupka. Jemu průtrž způsobila škod velikých jak na stavení, nářadí, úrodě, tak i na drůbeži a zvířectvu. Jak okolí mlýna po povodni vypadalo, těžko popsati; to bylo nutno viděti. Snad i jemu dostane se potřebné státní podpory.
Ze Smrkovce.
Po dva roky již čtu Hor. Obzor, zprávy ze všech možných obcí jsem v něm četl, jen jméno Smrkovec se tam ještě neobjevilo. Nedivím se tomu. Jezdil tu nový p. sládek po celém okolí, ale Smrkovce nenalezl, jezdily různé komise okresní, ale nás nenalezly. Pouze dva hosty tu vídáme dosti pravidelně: listonoše se složenkami ber. úřadu a exekutora. Vedle nich snad už jen sodovkář zaveze k nám svůj zázračný lék pro všechno. Povodeň 11. srpna, jakou nikdo zde nepamatuje, poškodila nás velmi značně. Nebezpečno bylo v noční době vůbec vyjíti. Zanesené louky, strže na polích těžko se budou napravovati. V největším nebezpečí přirozeně byl zdejší mlýn. Splav u rybníka byl úplně rozbit a téměř tři hodiny hrnula se voda přes hráz. Mlýn zatopen do výše 1 metru. Jediný hajný p. Hájek přispěchal ochotně na pomoc, ale brodil se až po pás vodou. Hráz u nádrže je odnesena, rybníček u mlýna zanesen, ryby, jak z panského tak i z obou rybníků p. Jungra odplaveny, hradební zeď' po louce roznesena. Škody obecní úřad sepsal a úřadům oznámil, ale nikdo se do Smrkovce na tu spoušť ani podívati nepřišel. Jsme opravdu zvědavi, zda snad aspoň při rozdílení státních podpor vzpomene si přece někdo, že v okrese je také ztracena varta — zvaná Smrkovec.
Železniční trať značně byla průtrži mračen poškozena mezi stanicemi Žichovice-Rabí a Sušice. Cestující byli nuceni na poškozeném místě přestupovati. Oprava provedena se vším urychlením. Přerušení komunikace ohlášeno na celé řadě silnic v okrese horažďovickém. Pomoci vojska zhotoveny zatímní dřevené mosty, takže doprava ve většině jest opět umožněna.
Toť hlavní obrázky vybrané z řady zpráv našich dopisovatelů. Na jednom konci okresu Hejná, na druhém, nejvzdálenějším Řesanice. Celá šíře okresu průtrži zachvácena, někde ovšem prudčeji, jinde slaběji, ale nespočitatelné škody způsobeny všude. Samo město Horažďovice jen na cestách a ulicích utrpělo škod na 90.000 Kč, nehledě ke škodám jednotlivců (zaplaveny krám p. Fuxe, pekaře, zničené motory v dílně p. Hovorky, zaplavena cementárna a sklad dříví p. stav. Kuldy, zaplavené a rozbahněné zahrady našich zahradníků, odnesena plovárna p. Vrány, atd. atd.), kterých nelze přesně odhadnouti.
Velikost katastrofy vedle uvedených obrázků jistě ještě doplní následující: V okrese strženo 9 silničních mostů a sice: jeden u Hlupína, 2 mezi Velkým Borem a Svéradicemi, 2 mezi Vel. Borem a Holkovicemi (u Pazderny a u Baráka), jeden mezi V. Borem a Lažany, jeden u Třebomyslic, jeden na silnici vedoucí do Bojanovic a jeden mezi Střel. Hošticemi a Kozlovem. Velmi značně vymletím dlažby, obnažením pilířů, nebo částečným sesutím poškozeny byly dále mosty ve Lhotě Střel.Hoštické, ve Svéradicích pod obcí, ve Vel. Boru na Bílé Vodě a pod zastávkou u sv. Anny, dále u Nového Dvora, v Bojanovicích a za Třebomyslicemi u hájovny. Nejvíce prorvány a zničeny byly silnice: komušínská na Březové v délce přes 300 m, babická u děkan. rybníka a v obci Babíně u mlýna p. V. Doubka, ve Lhotě Hor. u mlýna p. Bouše v delce 50 m, břežanská na rozhraní katastru Malý Bor a Břežany a lhotecká u Lhoty Střel. Velmi značně poškozeny rozdělané novostavby silnic v Černíči, v Horažďovicích za železným mostem, v Hliněném Újezdě a Karlově. Škody na těchto komunikacích přibližuje se částce 2,000.000 Kč.
Úplně strženy byly dále rybníky: mlýnský pod Lhotou Hor., Hluboký u Jetenovic, Benatka u Vel. Boru, Opletanka u Pačejova, mlýnský v Černíči, nově postavený rybník v Kotouni, Korytanka u Lhoty Hor. a Zbuzec u Smrkovce. Kolik metr. centů ryb tu bylo zničeno, nemohli jsme přesně zjistiti. Cely týden ještě po katastrofě přinášeli jednotlivci rance potlučených kaprů, kteří zůstali v loužích, potocích a vymletých tůních na lukách, pod mosty, za příkopy a jinde. Jen škody na rybách jdou do statisíců.
Nesčetný jest počet zpřeražených ovocných, okrasných i lesních stromů, (V městských alejích na 80 ovocných stromů, v Opěši a Honově přes 200 lesních kmenů, na panství přes 3.000 lesních stromů, atd.).
Uvedené jistě stačí, aby každý, kdo zná náš okres, udělal si aspoň trochu představu o zkáze, která nás stihla. Bohužel, že ztráta neomezila se pouze na náš okres, ale stihla více nebo méně i řadu jiných okresů, čímž ovšem vydatná pomoc postiženým jest nejen znesnadněna, ale skoro i znemožněna.
Dlužno s uznáním konstatovati, že hlavně pp. posl. Beran, který dlel ve Strakonicích na dovolené, přednosta okres. pol. správy V. Bocek, okres. starosta Fr. Vach, rada okres. správ. komise Jos. Vypler i řady jiných zemských i státních úředníků zjistili ihned na místě způsobené škody a všemožně přičinili se o získání vydatné státní pomoci. Min. vnitra prozatím poskytlo pro pol. okres. strakonický první zálohu v částce 300.000 Kč, zem. správní výbor povolil postiženým v republice 2 mil. Kč, vláda zvláštním zákonem bude v očekávaném zasedání parlamentu hleděti zmenšiti bídu postižených krajů. Také my obracíme se k svým čtenářům, hlavně mimo okres bydlícím, s prosbou, aby v neštěstí vzpomenuli postižených krajanů a dle možností přispěli hřivnou k odstranění velikých našich škod. Jména případných dárců i případné rozdělení došlých darů milerádi uveřejníme.
K zakončení malou osobni poznámku: Hned druhého dne po katastrofě redaktor t. 1. ve snaze zjistiti přesné škody, způsobené ve všech odvětvích našeho hospodářství, aby zachovati je mohl historii i aby užito jich mohlo býti při jednaní s úřady, vypracoval podrobný dotazník pro všechny obecní úřady a požádal okres. správní komisi (vlastně vedoucí funkcionáře pp. Fr. Vacha, předsedu a Jos. Vyplera, prav. radu okres. sprav. komise), aby dotazník rozmnožili
a úředně jeho vyplnění obecním úřadům nařídili. Bylo to s nevšední ochotou slíbeno. Leč když dotazníky byly vráceny, sebral je známý přítel našeho listu a člen okres. spr. komise, odnesl a tak zpracování podrobné statistiky redaktoru t. 1. znemožnil. To budiž milým našim čtenářům dostatečnou omluvou, jestliže zdáti se jim bude zpráva naše o katastrofě, která snad
přichází jednou za mnoho let, neúplnou. Co bylo v naší moci, jsme udělali. Tolik na vysvětlenou.
Zničené mosty a rybníky při potopě
Zpracoval: Ing.Pavel Šlancar
Použity fotografie z horažďovického muzea.
